Blog, Strana 2

Pokud jste tento termín už někde slyšeli, tak to bylo rozhodně ve spojitosti s přípravou espressa. Co je vlastně preinfuze, má ji každý kávovar a potřebuji ji vlastně? To vše se hned dozvíte.

Co je preinfuze

Preinfuze je tzv. předspaření kávy vodou a mluví se o ní hlavně ve spojitosti s přípravou espressa, kdy novější espresso stroje ji dokáží řídit dle vašich požadavků. Rozdíl mezi klasickou extrakcí neboli pouštěním vody přes kávu pod tlakem a preinfuzí je ten, že preinfuze probíhá při mnohem menších tlacích.

Klasická extrakce probíhá při tlacích většinou mezi 6-9 bary, zatímco preinfuze je občas i prakticky bez tlaku nebo kolem 1 baru.

K čemu preinfuze slouží

Proč ji vlastně děláme? Preinfuze se dělá hlavně z důvodu docílení rovnoměrné extrakce kávy. Když kávovar preinfuzi nemá, tak pokud se z hlavy kávovaru na namletou kávu aplikuje rovnou tlak řekněme 9 barů vody, tak může dojít například ke kanálkování. To je nežádoucí stav, protože uvnitř namleté kávy se vytvoří “díra”, kanálek, kterým voda protéká prakticky bez odporu rovnou do šálku a káva se tedy neextrahuje rovnoměrně. Káva kolem kanálku je přeextrahovaná a zbyla káva pro změn podextrahovaná. Výsledné espresso je pak vodové a nedobré.

Preinfuze při velmi nízkých tlacích má tedy za úkol kávu navlhčit, aby se předešlo kanálkování či jiného defektu při extrakci jako třeba zvíření kávy.

Způsoby preinfuze

Jak jsme psali výše, preinfuzi mají novější (a drahé) kávovary buď vestavěnou nebo se dá případně udělat na některých strojích i ručně.

Automatická

Nové stroje, které mají displeje a samozřejmě, které preinfuzi nabízí, tak mají možnost plné konfigurace preinfuze. Její délka i tlak jde nastavit. To je ta lehčí cesta 

Ruční

Dalším způsobem, hlavně dostupným u klasických strojů s E61 hlavou, jako je třeba Bezzera Unica, je ruční preinfuze. Tyto stroje totiž využívají většinou pro výhřev hlavy termodynamiku. To znamená, že voda se ohřeje dole v bojleru a sama stoupá nahoru do hlavy, kde se ochladí a druhou cestou opět klesá k bojleru. Tato cesta je díky změně teplot pod malým tlakem.

Tyto ruční stroje mívají páčku, která se sklápí odvrchu dolů a zhruba v polovině cesty zároveň sepne čerpadlo, kdy se spustí samotná extrakce. Zároveň také sklopení páčky odblokuje cestu vody z bojleru do hlavy. Pokud ovšem tuto páčku sklopíme jen zhruba napůl tak, aby se vodní cesta odblokovala, ale ještě se nesepnulo čerpadlo, tak dosáhneme beztlakové preinfuze. Malé množství vody se tedy dostane na kávu, ale čerpadlo ještě není aktivované, takže nedojde k aplikaci tlaku.

Voilà – preinfuze 

Optimální délka preinfuze

Slyšel jsem o preinfuzích o délce pěti vteřin, ale i 20. Co z toho je lepší? To nelze říct bohužel. V domácích podmínkách klidně experimentujte s dlouhými délkami. V provozu pro změnu často potřebujete vteřiny ušetřit. Optimum bych tedy hledal někde kolem 5-10 vteřin. Je to o tom to espresso udělat, ochutnat a dobrat se pak výsledku.

Optimální tlak při preinfuzi

Stejně jako u její délky je to na vyzkoušení. Můžete mít tmavěji praženou kávu, která má více fines (prachových částic) nebo pro změnu máte světle praženou kávu a u každé může být vhodnější trošku jiný tlak. Nicméně vyzkoušel bych prvně 1-2 bary a od toho se odrazil.

Tento přístroj je vážně skvělý! A proč vlastně? Těch možností, jak kávu v AeroPressu je opravdu obrovské množství! Tím se samozřejmě vždy ovlivní chuť výsledné kávy. Jednou kávu namelte hruběji a nechte louhovat déle, podruhé namelte jemně a nechte louhovat jen pár desítek vteřin, příště třeba zvyšte množství kávy nebo teplotu vody a zjišťujte, jak bude káva chutnat. Tato variabilita přípravy je pro kávové hračičky a badatele jako jsme my vážně moc lákavá. 

Pokud chcete experimentovat s přípravou kávy v AeroPressu, tak zde najdete generátor receptů:
https://thewinniewu.github.io/aeropress-dice/

Další skvělou věcí na AeroPressu je jeho skladnost a odolnost. Díky provedení z plastu a také tomu, že jednotlivé díly jdou do sebe schovat, jde o skvělého společníka na cesty.

V současnosti existují dvě varianty AeroPressu:

• Klasický AeroPress – původní model, který je trošku větší, než “Go”. Výhodou je, že se do něj na převoz dá schovat menší ruční mlýnek, například Porlex Mini.
• AeroPress Go – zmenšená varianta původního modelu, součástí balení je nyní také hrnek. Bohužel už je celkem problém najít mlýnek, který by se do něj při převozu vešel.

Pokud máte jakékoliv dotazy, tak nám neváhejte dát vědět, rádi poradíme!

Na trhu už je téměř nepřeberné množství přístrojů k přípravě kávy. Nicméně stále tomu všemu vládne pár vyvolených, které bychom rádi popsali. Možná vám to pak při koupi pomůže s výběrem. Tento týden si popíšeme přípravu ve french pressu a v dalších týdnech budeme postupně přidávat další metody.

French press

Jde o nádobku, která má v sobě píst se sítkem. Je to tak trochu příprava á la turek, ovšem s tou přidanou hodnotou, že vám nebude překážet lógr.

Jednoduchý recept na kávu ve French pressu:

1. Namelte kávu nahrubo, některé částečky mohou mít více jak 1 mm.
2. Vyndejte píst ven a nasypte do french pressu kávu. Doporučujeme tak 15 gramů na 250 ml. To jsou asi 2 odměrky, které bývají k french pressu přiloženy. Případně použijte kuchyňskou váhu, je bohatě dostačující.
3. Zalijte vodou o teplotě cca 93 stupňů, je to asi jako když necháte ohřát vodu do varu, odstavíte a po 30 vteřinách můžete kávu zalít.
4. Kávu důkladně promíchejte, aby se louhovala rovnoměrně.
5. Dejte do french pressu zpět píst, ale ještě nestláčejte, píst pouze zabrání vychladání kávy.
6. Po 4 minutách stlačte opatrně píst dolů a přelijte z french pressu všechnu kávu do hrníčku. Pokud něco ve french pressu zůstane, tak už to pak nebude chutnat dobře, protože se to bude dále extrahovat s ubíhajícím časem.

Pro fajnšmekry doporučujeme vyzkoušet recept od Jamese Hoffmanna, zde je odkaz:
https://www.youtube.com/watch?v=st571DYYTR8

Pokud máte jakékoliv dotazy, neváhejte nám dát vědět ať už zde v komentářích nebo na Facebooku!

Další díly seriálu:

2. díl – Příprava kávy v moka konvičce

3. díl - Příprava kávy v Aeropressu

Na trhu už nyní existuje strašná spousta mlýnků. Možná pomůže malý návod, jak se v nich vyznat. Mlýnky můžeme rozdělit prvně na ruční a elektrické. Dále ještě můžeme elektrické mlýnky rozdělit na nožové a s mlecími kameny.

Co je veškerou alfou a omegou mlýnku je jeho konzistence mletí. Ne nadarmo se říká, že je lepší koupit raději levnější kávovar a investovat více peněz do mlýnku. Pokud byste měli v kávě větší množství velice jemných, až prachových, částic a také větších kusů, což je klasický případ nožových mlýnků, tak káva bude zároveň podextrahovaná (kyselá, bez chuti), tak přeextrahovaná (hrubá, drsná, hořká, opět bez chuti). Jemné částice se totiž extrahují velice rychle, zatímco u větších úlomků to trvá déle.
Proto je nutné mít kvalitní mlýnek, který vám kávu namele na pokud možno stejně velké části.

My tedy určitě doporučujeme pořídit mlýnek s mlecími kameny. Nožové mlýnky jsou sice levné, ale v případě kávy jsou to doslova vyhozené peníze.

Ruční mlýnky

Ruční mlýnky mají vždy mlecí kameny, jsou také super na cestování, při každodenním používání už to může být ale trošku otrava. Dají se pořídit za pár stokorun, jako například náš Ruční mlýnek na kávu, případně skončit až na několika tisících v případě Commandante C40.
Levnější mlýnky mají keramické mlecí kameny, vyznačují se dlouhou životností, zůstávají také dlouho ostré. Nesmíte ovšem narazit na kámen, pak bohužel mlecí kameny rychle odejdou na věčnost. Ocelové kameny se naopak dají naostřit a pokračujete dále.

V segmentu do cca 1500 Kč nejsou dramatické rozdíly v kvalitě ručních mlýnků, je tedy téměř jedno, po čem sáhnete. Uložení kamenů je podobné, kameny jsou vždy keramické. Zvládnou namlet spolehlivě na všemožné druhy alternativních příprav, ať už na french press, aeropress nebo moka konvičku. Na espresso se ovšem nehodí, na to nemelou dost konzistentně. Navíc by vám trvalo rok, než byste tu kávu pomleli 

Pokud ovšem na ceně trošku přitlačíte, tak za cca 2200 Kč už se dá pořídit opravdu skvělý ruční mlýnek TIMEMORE C2. Hliníkové tělo, ocelové kameny, kvalitní uložení kamenů zajišťující konzistentní mletí, to vše tento mlýnek má. Vyrovná se nebo i předčí elektrické mlýnky stojící i dvojnásobek ceny. Mele také na ruční mlýnek hodně rychle a zvládne také mletí na espresso.

Za zmínku stojí určitě ještě i na začátku zmiňovaný mlýnek Commandante C40, který je na tom kvalitou zpracování a mletí ještě o trošku lépe než Timemore, ovšem cenovkou už atakuje 6 tisíc korun. Ten už opravdu hravě zvládne i espresso mletí, pokud vám nevadí ruční mletí.

Elektrické mlýnky

Jak už bylo řečeno, vyhněte se nožovým elektrickým mlýnkům. Káva z nich nikdy nebude dobrá a ani se vám nepodaří pokaždé namlet kávu stejně.

Elektrické mlýnky mají buď ploché mlecí kameny nebo kónické. Pro domácí použití je to v zásadě jedno. O plochých kamenech se říká, že melou konzistentněji než kónické, ovšem jsou také dražší a rychleji se zahřívají.

V případě koupě elektrického mlýnku je také nutné zvážit na jaké použití bude hlavně sloužit. Jestli bude pouze na alternativní přípravu kávy nebo na espresso.

V případě alternativních příprav můžeme doporučit mlýnek Wilfa Svart WSCG-2, stojí nový kolem 3000 Kč. V případě zájmu ho také dokážeme sehnat. Má kónické kameny, rychlé nastavení hrubosti mletí, s předvolbou pro jednotlivé druhy příprav, a s nízkou cenovkou je to ideální pracant. Káva je namleta do „šuplíčku“, takže budete trošku bojovat se statickou elektřinou, ale to je opravdu jen detail. Pozor, tento mlýnek nezvládne mlet na espresso! Nelze ho nastavit dostatečně najemno.

Jako začátečnický model pro espresso bychom doporučili Bezzera BB005 TM. Mlýnek má opět kónické kameny, plynulé a jemné nastavení hrubosti mletí a také časovač mletí. Jemné a plynulé nastavení hrubosti mletí je opravdu velice cenné, protože občas u espressa potřebujete extrakci jen opravdu maličko poupravit a u krokově nastavitelných mlýnků je to problém. Jejich krok totiž často bývá až příliš velký.
Mlýnek má také časovač, kdy si nastavíte, kolik vteřin se má káva mlít po sepnutí tlačítka za držákem portafilteru (páky).
Cena se pohybuje kolem 8500 Kč, bohužel mlýnky na espresso bývají dražší a tento mlýnek patří opravdu mezi nejlevnější a svou funkcionalitou mezi nejlepší v poměru cena/výkon.

Závěrem

Za roky práce s kávou jsme vystřídali a vyzkoušeli už opravdu hodně mlýnků, převážně tedy mlýnků na espresso. Pokud byste měli jakékoliv dotazy, nevěděli, jaký mlýnek vybrat, tak nám určitě dejte vědět třeba na Facebooku, Instagramu nebo zde v komentářích. Rádi vám pomůžeme!

Proč je voda tak důležitá

Espresso je z 90 % voda. Ve filtrované kávě je toto číslo ještě větší, voda zastupuje až 98 % objemu nápoje. Už tato čísla napovídají, proč je kvalita vody při přípravě kávy tak moc důležitá. Z vody, která nechutná dobře sama o sobě, nikdy totiž nepřipravíte dobrou kávu.

Tvrdost vody, kyselost, zásaditost a ještě více dalších detailů

U vody se uvádí tvrdost vody trvalá a přechodná (lze odstranit převařením). Dle množství minerálů pak uvažujeme o vodě měkké nebo tvrdé. Nás zajímá asi nejvíce množství vápníku a hořčíku obsaženého ve vodě. Tyto dva prvky totiž velice ovlivňují extrakci jednotlivých aromatických látek. Technicky vzato převážně hořčík má na svědomí extrakci aromatických látek díky pozitivnímu náboji, zatímco aromatické látky mají náboj negativní. Tím pádem atomy hořčíku přitahují aromata s negativním nábojem.

Ovšem aby to nebylo tak jednoduché, tak jak se říká – všeho moc škodí. Dle množství rozpuštěných látek ve vodě můžeme vodu označit jako „těžkou“ a „lehkou“. Těžká voda obsahuje hodně rozpuštěných látek a má problém následně do sebe „vměstnat“ další atomy aromat. Pro změnu voda lehká má nedostatek látek, které by aromata mohly navázat.

Dále musíme také vzít v potaz kyselost a zásaditost vody. Optimální pH vody je mezi 6-8. Pokud by měla voda menší pH než 4 nebo větší než 11, tak je znečištěná silnou zásadou či kyselinou a je nebezpečná pro lidské zdraví.
Optimální vlastnosti vody dle kávové asociace SCA jsou uvedeny níže:

Druhy filtrace

Nejčastěji se používají 3 druhy filtrace:

• Změkčovač
  Asi nejlevnější způsob filtrace, kdy se díky katexovému filtru nahrazují atomy vápníku a hořčíku za atomy sodíku, bez ovlivnění zásaditosti vody. Díky změkčovači je pak voda měkká a šetrná vůči technice, protože se omezí usazování vápníku na minimum. Odstraněním vápníku a hořčíku ovšem ztratííme ovšem kontrolu nad chutí kávy a extrakcí kávy.
• Filtrační patrony s aktivním uhlím
  Na trhu jich existuje několik druhů. Díky změně zásaditosti můžete ovlivnit výslednou chuť kávy. Tyto patrony také vodu změkčují, ale v zásadě ne tolik jako změkčovače. Nejvíce používáné jsou patrony od Brity a BWT.
• Osmóza
  Skládá se z několika částí, kdy v první najdete superjemné síto, přes které je voda pod velkým tlakem protlačována a díky tomu jsou z vody odstraněny prakticky všechny rozpuštěné látky. V podstatě dostanete na výstupu destilovanou vodu, tím pádem v dalších částech osmotické filtrace je nutné vodu opět mineralizovat. Můžete si tak prakticky namíchat vodu přesně dle svých představ. Nevýhodou je poměrně velké plýtvání vodou, kdy na 1 litr filtrované vody spotřebujete asi 4 litry vody, někdy i více.

Jak je z tohoto článku asi poznat, tak správně připravená káva, která má chutnat dobře, není jen o tom správně kávu namlet a mít vychytaný proces samotné přípravy, ale potřebujete k tomu také kvalitní vodu. Schválně někdy zkuste připravit kávu stejným způsobem a jen použijte pro každou přípravou jinou vodu (balená vs. kohoutková, balená vs. filtrovaná atd.). Dejte nám pak vědět vaše poznatky, rádi si je přečteme nebo nám o nich řekněte v kavárně!

Použité zdroje:

https://www.bloom.coffee/en/blog/the-importance-of-water-in-coffee
https://sca.coffee/research/coffee-standards

Příprava espressa je trochu alchymie. Za takový obecný popis espressa se má nápoj připravený ze 7 g kávy, kdy do hrníčku nateče 25-30 ml kávy za dobu 25-30 vteřin.
Pokud si ale s kávovarem hrajete už delší dobu, zjistíte, že každá káva potřebuje recept trochu jiný. Při kratší extrakci je výsledná káva většinou ovocnější, bez sladkosti a bez hořkosti. Následně hrozně záleží taky na gramáži, je obrovský rozdíl, pokud použijete 7 gramů nebo 9 gramů kávy. Podle toho, jak vysoko se kávy pěstují, tak jsou zrna měkčí nebo tvrdší, čím výše pěstované, tím tvrdší a tím je pak v zásadě nutné je mlet jemněji a prospěje jim také delší extrakce.

Abychom vám ten život trošku usnadnili a hlavně, abyste tolik kávou neplýtvali, tak postupně přidáváme námi používané recepty při přípravě espressa v kavárně k jednotlivým popisům kávy. Chvíli nám to zabere, protože nemáme každou kávu skladem hezky uzrátou 10 až 14 dní, aby byla vhodná na espresso přípravu. Prozatím můžete recept najít u Brazílie Cerrado a Etiopie Yirgacheffe. Další kávy postupně budou časem přibývat.

Samozřejmě ne každému musí takto připravené espresso chutnat, protože také zaleží na čem kávu děláte, nicméně věříme, že to bude aspoň určitý odrazový můstek 

U popisu kávy můžete tedy najít espresso recept říkající něco jako „18 g dovnitř, 50 g ven, 28 vteřin“.
Tento popis je vždy pro dvě espressa. Znamená to tedy, že do páky dáme 18 gramů kávy a z kávovaru pak vyteče 50 gramů kávy za dobu 28 vteřin. Čas měříme od momentu zmáčknutí tlačítka na kávovaru po opětovné zmáčknutí tlačítka kávovaru a zastavení extrakce.

Pro úplnost dodáváme informace o přístrojích, na kterých espresso ladíme:

• Kávovar Brasilia Portofino – 2 hlavy
• Mlýnek Mazzer Jolly a Faema Magnum On Demand
• Voda měkčená, bez osmózy

Jak asi tušíte, i kávovar potřebuje též svou pravidelnou péči, ať už jde o domácí kávovar nebo profesionální. Každý potřebuje něco jiného a v jiném rozsahu a četnosti. Pokusíme se napsat aspoň takové základy péče o jednotlivé stroje. Několik let jsme automatické kávovary opravovali, takže můžeme říct, že tomu trochu rozumíme 

Plně automatický kávovar

Jedná se o přístroj, který má v sobě zabudovaný mlýnek na kávu a kávu vám vyrobí po stisku jediného tlačítka. Součástí takového kávovaru také bývá něco, čemu se říká spařovací jednotka. Je to takové srdce kávovaru, ve kterém se odehrává extrakce samotné kávy. Prvně se dovnitř káva namele a pak se spařuje horkou vodou a následně vytéká již hotová káva do hrníčku.
Jelikož se ve spařovací jednotce odehrává dost špinavé práce, je nutné ji pravidelně čistit. V zásadě až na Jura kávovary je vydělávatelná a doporučujeme nejméně 1x týdně ji vydělat z kávovaru ven a důkladně omýt vodou od veškerých zbytků kávy. Saponát nedoporučujeme, mohl by smýt mazání nebo zanechat pachovou stopu.
1x za měsíc doporučujeme také ze spařovací jednotky vyšroubovat kovové sítko s hromadou malých dírek a důkladně je očistit třeba starým kartáčkem na zuby. Mají jinak tendenci ucpávat se.
Určitě také hlídejte tvrdost vody, kterou do kávovaru lijete. Zavápnění bojleru bývá asi nejčastější poruchou kávovaru a také velice drahou. Pro domácí kávovary doporučujeme konvice Brita.

Pákový kávovar

U pákových kávovarů je údržba trochu jiná. Primárně je nutné pečovat o páku (portafilter) a misky v páce, které se zanáší zbytky kávy. Existuje na to speciální chemie, která se používá společně se slepou miskou. Vložíte asi čajovou lžičku chemie do slepé misky, pustíte do hlavy vodu, než se miska natlakuje a zastavíte tok vody. Za dalších 30 vteřin toto zopakujete a to celé tak aspoň 6-10x. Následně vymyjete z misky chemii a ještě ten stejný cyklus uděláte bez chemie, aby se veškeré zbytky chemie dostaly z hlavy ven. Není nutné už čekat 30 vteřin mezi cykly.
Stejně jako u automatických kávovarů pečlivě hlídejte tvrdost vody, čim vyšší, tím rychleji se zavápňuje těleso v bojleru a opravy bývají vždy drahé. U domácích pákových kávovarů doporučujeme používat aspoň konvici Brita, u profesionálních kávovarů jsou pak na místě změkčovače vody.
Odvápňování pákových kávovarů nebývá zrovna jednoduché, takže doporučujeme opravdu dbát na hlídání tvrdosti vody.
Pokud máte kávovar s vestavěnou nádržkou na vodu, tak doporučujeme aspoň 1x za dva týdny ji vyjmout a důkladně zevnitř umýt, dělají se v ní mazlavé nánosy.

Pokud máte jakékoliv dotazy, neváhejte nám napsat na prazirna[zavinac]daliacoffee.cz nebo napište k příspěvku komentář, co nejdříve se vám ozveme.

Čerstvě pražená káva je skvělá. Nádherně voní, nádherně vypadá a ještě líp voní po namletí. Všichni bychom měli pít čerstvě praženou kávu! Ale vlastně ne tak úplně…

Je tady malý zádrhel ve formě oxidu uhličitého, který se vytváří v zrnech během pražení a zůstává zachycen uvnitř zrn. Postupně behem stárnutí kávy se ze zrn uvolňuje, to způsobuje ono nafukování sáčků s kávou. Proto také používáme sáčky s jednocestným ventilem, který umožní oxidu uhličitému ze sáčku uniknout ven a zároveň neumožní okolnímu vzduchu vniknout dovnitř. Pokud by tam jednocestný ventil nebyl, tak v krajním případě hrozí, že celý sáček tlakem plynu pukne. Už se vám taky někdy stalo, že byste se vsadili, že jste tu vaši krabičku s kávou zavírali a i přesto je víko nadzvednuté? Ano, opět za to může oxid uhličitý!

Proč je vlastně oxid uhličitý takový problém? Ovlivňuje bohužel extrakci kávy tím, jak z kávy při spaření vodou agresivně uniká. Do zrníček kávy pak nemůže voda pořádně vniknout a dostat z něj všechny ty aromatické látky, které u kávy tak zbožňujeme. Proto například v provozech, kde mají nejčastěji pákové espresso stroje, je nutné používat kávu upraženou nejméně 10 dnů před použitím. Ideálem je ovšem až 14 dní, kdy je opravdu jistota, že většina oxidu uhličitého ze zrn vyprchala. Na profi espresso pákových strojích by se totiž jinak taková káva chovala dost nepředvídatelně a hlavně by ani nebyla tak výrazná a dobrá, jak by mohla být.

Doporučujeme tedy všem, aby kávu nechali před spotřebou odležet, a to aspoň 5 dnů od data pražení, aby pak neměli pocit, že „té kávě něco chybí“.

Máte podobnou zkušenost nebo vám chutná opravdu superčerstvá káva ihned po pražení? Dejte nám vědět!